Zaměřit cíl na vodě. Čeští dělostřelci na misi v Litvě poprvé cvičí střelbu do moře
Jak ukázala nejen válka na Ukrajině, vojenský útok nemusí být vedený pouze po zemi nebo vzdušnou cestou, ale může být vedený i z moře. Čeští dělostřelci se teď v rámci předsunutých sil Severoatlantické aliance v Litvě učí proti nepřátelským plavidlům zasáhnout. Vůbec poprvé v historii v těchto dnech cvičí v Pobaltí střelbu do moře.
„Provádíme střelbu na návodní cíle a je to poprvé, co my jako čeští dělostřelci střílíme na vodní cíle. Střílíme vlastně na upevněné nafukovací balóny, které nám simulují nějaký terč, jako třeba loď,“ vypráví velitel děla rotný K. K. Jeden z pěti vojáků potřebných k obsluze samohybné houfnice DANA. Ta je koncovým článkem celého nácviku.
Děla na místě organizuje rotmistr O. B., který už popisuje, co střelbě předchází. „Dostaneme úkol provést blesk, zajedeme si sem do palebného postavení, kdy zamířím děla do hlavního směru. Potom jsem připravený k plnění palebného úkolu. Navádí si nás průzkumák, který je v dopadovce a pozoruje cíl.“
U litevské Klajpedy cvičí střelby do moře celkem šest českých houfnic DANA. Stojí rozmístěné nedaleko od pobřeží. Děla právě nabila. Stojím desítky metrů od houfnic. Přesto ke mně dobíhají vojáci a doporučují mi, abych ještě o kus ustoupila. Kvůli ráně, která se ozve.
Dostávám od nich sluchátka a raději ještě rychle ustupuji o další metry dál. Záblesk u hlavně, ozývá se výstřel a houfnici halí oblak dýmu. Vzduch plní pach spáleného prachu.
V tuto chvíli ale nikdo v houfnici neví, jestli střela dopadla, kam měla, jak popisuje velitel děla.
„Nám to zprostředkovávají naši dělostřelečtí návodčí. Vlastně ten takzvaný průzkumák, který sleduje cíl, nám potvrzuje zásahy, nebo upravuje prvky střelby tak, aby byl cíl zasažen.“ A za zasažený cíl velitelé považují moment, kdy střela dopadne do sta metrů od nafukovacího balónu, nebo zvláštní bójky, která při cvičení slouží jako cíl.
První mise od druhé světové války
Střelbu do moře nacvičují čeští dělostřelci ze 131. dělostřeleckého oddílu 13. dělostřeleckého pluku armády České republiky v rámci mnohonárodnostní mise Severoatlantické aliance. „Je to pro nás úplně první střelba do moře a bereme to jako velký přínos – jak my, i když nepozorujeme ten cíl, tak hlavně průzkumáci, kteří poprvé navádějí střelbu na moře,“ popisuje unikátnost cvičení zástupce velitele první palebné čety rotmistr O. B.
Vojáci ve Vyškově fasují vybavení z dob Varšavské smlouvy. Dostávají staré batohy i pouzdra na zbraně
Číst článek
Podle velitele palebné baterie kapitána J. R. Češi na misi v Litvě při cvičeních nezaostávají, přestože dovezené houfnice pochází z 80. let. „Tady ve srovnání: Dany, díky jejich mobilitě, i přesto, že máme kratší dostřel – pouhých 20 kilometrů, tak dokážeme konkurovat naší přesností na danou vzdálenost.“
Česká armáda se zároveň připravuje na modernizaci dělostřelecké techniky. Dany by měly v nejbližších letech nahradit francouzské samohybné houfnice Caesar. „Bude to velká změna. Změna bude hlavně v časech i dostřelech, kdy dosáhneme dvojnásobného dostřelu, než který máme teď. A zvětší se i účinek v cíli,“ dodává velitel palebné baterie.
Čeští dělostřelci jsou na zahraniční misi poprvé od druhé světové války. V Litvě slouží v rámci eFP BattleGroup - předsunutých aliančních jednotek NATO.
V předešlých měsících cvičili například rychlost, která má zabránit v případě bojové operace odhalení techniky protivníkem a jeho protiopatření, například v podobě protibaterijní palby nebo útoku dronů. Hlavně ale cvičili ve spolupráci s týmy z ostatních zemí, které v Litvě působí v rámci mnohonárodnostní mise NATO stejně jako Češi.
